Jethro Tull
Luxuasní hodiny Jethro Tull, které jsou vypáleny do starých gramofonových desek a objednávat je můžete na www.vinylclock.cz
pro všechny milovníky je to nejen krásný dárek, ale i vzpomínka
Jethro Tull je britská rocková skupina, která se zformovala v roce 1967 v anglickém Blackpoolu.[1] Její vůdčí osobností je skotský hudebník (zpěvák, flétnista, kytarista, hráč na mandolínu) a skladatel Ian Anderson. Jethro Tull představují patrně světově nejproslulejší hard–folk rockový soubor, jehož vrcholným obdobím tvorby byl přelom 60. a 70. let 20. století. Hudba Jethro Tull byla od počátku inspirována starou britskou a keltskou lidovou hudbou, blues, rockem i prvky evropské klasické hudby. Progresivní přístup, originální zvuk a melodicko-harmonické principy, kombinující hard-rock s charakteristickými postupy různých forem lidové hudby včetně středověké či renesanční hudby a patrná návaznost na tradici pěvců a hudebníků té doby činí hudební výraz kapely nezaměnitelným. Je charakteristická zvláštním mužným zpěváckým projevem, výraznou rolí flétny i neobvyklou a často komplikovanou kompozicí písní. Z dlouhé řady alb vydaných skupinou si některá dobyla nejen nadšeného přijetí, ale stala se klasickými (např. Stand Up, Aqualung, Heavy Horses či Living in the Past). Skupina nese jméno anglického agronoma žijícího na přelomu 17. a 18. století, vynálezce secího stroje.
Složení skupiny se během let měnilo, ale pilířem a vůdčí osobností, která určovala její uměleckou podobu, zůstával celou dobu extravagantní flétnista Ian Anderson, který ovládal několik nástrojů v čele s příčnou flétnou, ale i dudy, mandolínu a kytaru. Ian si oblékal šaškovské barevné kostýmy, stylizoval se do role starce, křepčil na pódiu na jedné noze a svou originální inspirací středověkým folklórem získal respekt odborníků.
Pro skupinu je typická i hra na jednotlivé nástroje, především sólovou kytaru a flétnu (typické kytarové rify, prolínající se s vibrujícím zvukem velmi rytmicky členěného partu flétny) a charakteristický zpěv Iana Andersona. Texty písní jsou velmi poetické, často ironické a provokující.
V začátcích skupina hrála rhythm and blues (album This Was), již na druhém titulu Stand Up je patrný specifický zvuk a vlastní hard–folk rockové pojetí. Od roku 1972 se postupně více stylizuje do art rocku, aby se následně zařadila do hlavního rockového proudu, aniž by však ztratila své základní charakteristické atributy. Ve všech jejích nahrávkách se vždy dají lehce vysledovat lidové a keltské kořeny skupiny a jejího lídra.
Za nejvýznamnější album skupiny se pokládá Aqualung z roku 1971, jehož první část se zabývá tématy městských tuláků a bezdomovců (titulní skladba Aqualung) a v druhé části jsou skladby tematicky spojené s náboženstvím (jedná se o kritiku anglikánské církve). Následující album Thick as a Brick z roku 1972, je čtyřicet minut trvající art-rocková poetická suita na text fiktivního geniálního dítěte Geralda Bostocka. I další album A Passion Play z roku 1973 má podobný ráz.
Tehdejší poslední turné skupina odehrála v roce 2011 a v následujících letech se dva hlavní členové – Ian Anderson a Martin Barre – věnovali vlastním projektům. Anderson později řekl, že skupina již nikdy obnovena nebude a on se bude nadále věnovat pouze vlastní kariéře.[4]
